Pokud Bůh dá, nestane se nikomu z nás nic nepříjemného a prostě nedojde k žádným nepředvídatelným okolnostem, uvidíme se, na military táboře v Žerotíně i příští rok. V tomto roce jsme si ověřili, že je možné s okruhem lidí, které známe (ať už dětí či vedoucích) takovou akci realizovat, že je o ni zájem, že se při tom dá zažít zábava a že to není provázeno řadou kritických problémů. Určitě by to ale mohlo být lepší. V čem všem?

Řada vojáků se bude hlásit už dost dlouho dopředu a bude s naším velením konzultovat výběr a nákup vlastní výstroje a výzbroje. Budeme se přitom snažit už předem vědět, kdo půjde do kterého týmu tak, aby byly týmy nejen vyváženy po stránce technické výbavy (zejména zbraněmi), ale také aby měly rozdílné uniformy (Bundeswehr kontra napr. Česká armáda). Díky tomu nebude mít Milan tak nehorázné náklady na nákup zbraní pro všechny, jako měl minule. Nebude muset tolik investovat vlastních peněz i do ochranných pomůcek, uniforem, vysílaček. Peněz, kterému se mu nevrátí nebo jen velmi ztuha.

Aby měl tábor úroveň, budou vojáci platit pár stovek navíc. Díky tomu budeme moci pořídit lepší výbavu obecnějšího charakteru. Kvalitnější kuličky, více vysílaček, maskovací sítě, barvy, vlajky, nášivky, odznaky, hodnosti, pronájem stanů.... kdo ví, třeba, bude li se naše velká banda scházet častěji, budou mít týmy i své lehké kulomety, granáty, více dýmovnic, kompasy a já nevím co ještě. Budeme se moci zakempit bez obav na dva dny mimo tábor a všichni budou mít dobrou výbavu, ochranu před deštěm (nepromokavá ponča třeba, goretexovou výbavu a pod), dobré boty (a ne tenisky a botasky a adidasky), repelenty, rukavice a podobně.

Při nástupu do tábora všichni vojáci oficiálně podepíší svůj vstup do armádního výcviku. Tím dají najevo, že přijímají také pravidla vojenského chování a že ta mohou být "vymáhána". Bude se salutovat, oslovovat pane, respektovat hodnosti, a to i nižších důstojníků, stát v pozoru na nástupech, dávat přednost důstojníkům při stravování a podobně. Budou se respektovat vycházky, nošení uniforem, vyhrazené prostory.

Za dobré chování v boji i při výcviku budou růst hodnosti. Ti s vyšší hodností budou nést vyšší odpovědnost za své chování i chování svých spolubojovníků s nižší hodností, ale budou čerpat i výhody. Delší večerka, důstojnický klub, častější vycházky, přednost při jídle, přednost při sprchování, možnost velet svým kamarádům a další....

Od jisté úrovně (četař - rotný) bude růst hodností mnohem těžší. Na jednu stranu bude hodnocena schopnost poslouchat rozkazy, jednat jako celek se svými kolegy, udržovat pořádek a podobně, na druhou stranu bude ceněna aktivita (ne podlézavost) vojenské chování, bojové zásluhy, schopnost velet.

Velitelé jednotlivých oddílů budou schopni s ostatními dát dohromady program denního zaměstnání vojáků. Společné výcviky např. dvou jednotek nemusí podléhat plánování vyššího velení, které se soustředí na chod celé armády a na plánování a koordinací hlavních bodovaných misí.

Všichni se hrou na armádu vesele baví. Je něco jiného, když jste někde nedobrovolně a někdo vás nutí stát v pozoru při nástupu a koukat vlevo hleď...a je něco jiného, když to děláte dobrovolně, když pro sebe všichni hrajeme velké divadlo, jsme uprostřed vlastního filmu, každý z nás je hercem a divákem současně. Hlásíme se předpisově proto, že takhle 14 dní je to psina a ne proto, abychom ukojili něčí touhu po buzeraci...

Vojenské mise jsou otázkou prestiže a zdravé soutěživosti. Všichni se postupně vžívají do role opravdových vojáků, ve chvíli, kdy vylezou z tábora na misi začnou přemýšlet o nepříteli, vnímat rozkazy a hlídat si své kamarády. Jako přestává být "jako".. Nepřátelský důstojník musí být zajat. Prostě musí... po akci jsou všichni utahaní jako koně, ale adrenalin a bojový zážitek je to k nezaplacení.

Tak tohle je taková moje vize buoducnosti. Posuďte sami, nakolik se vám líbí, nakolik se dá srovnat s tím, co jste zatím prožili a nakolik vám přijde reálná. Zapřemýšlejte, co pro to v dobách příštích můžete udělat vy sami - jako jednotlivci, vojíni, důstojníci a velitelé. Jako přátelé a kamarádi. Jako lidé, kteří se chtějí kvalitně bavit a prožít prima víkendy a bezva prázdniny.

Já za sebe mohu říct, že se budu vážně snažit:)

Váš
plukovník Martin Stanko

24.8.2007