Zpráva z bitvy v Milovicích, kterou pořádal 13. října Desert Team, mimo jiné také pořadatel airsoftových táborů. S Desert Teamem jsme navázali kontakty a zřejmě dojde k další spolupráci.

Ti z vás, kteří se účastnili bojů, nebo sledovali šoty ve zprávách na ČT 1 a Nova, zřejmě zaregistrovali, že se tato bitva dostala do knihy rekordů a zařadila se na druhé místo počtem bojovníků 1475 lidí. Pro neinformované – bojovalo se ve vojenském prostoru Milovice. Cílem bylo obsadit, udržet a dobít 26 budov, převážně několika patrových panelových domů. Bojovníci byli rozděleni na dva týmy, červený a žlutý. Každý tým měl svůj štáb, který koordinoval boje o konkrétní budovy a rozdělení sil v místech bojů.

Zpravodajství z boje.   

Boje v Milovicích se účastnilo několik bojovníků 1. Žerotínského pluku a dva najatí žoldnéři, kteří posílili nedostatečně silnou skupinku vojáků 1. Ž. P. Za 1. Žerotínský pluk - podplukovník Milan Krejsa, kapitán Václav Hrubeš, poručík Jana Imbrová, poručík Vlado Híreš, vojín Pavel Homolka, kterého pro statečnost a obětavost navrhnu na hodnost svobodníka a dva žoldnéři Patrik a Lukáš.

První boj nezačal pro naši skupinu nejlépe, kdy jsme byli nuceni pod nepřátelskou palbou postoupit vpřed, neboť v místech naší první pozice jsme byli snadným terčem nepřátelských sniperů a ustoupit do vhodnějších obranných pozic nebylo kam. Po rychlém přesunu k jednomu z dobíjených panelových domů, jsme se spojili s jinou skupinou červených a snažili se o průnik do sklepení objektu, protože cesta podél domu byla z obou stran a protějších domů neustále ostřelována. Po zhruba 15minutách se povedlo dvěma bojovníkům červených proniknout do sklepení, nepřátelská palba je však přinutila se ukrýt a vyčkat palebné podpory a posily. Jako další do sklepení pod opravdu masivní nepřátelskou palbou pronikl Pavel, který rychlostí vniknutí nepřítele zaskočil natolik, že na krátký čas přerušil střelbu a tím se otevřela možnost k hromadnému průniku do sklepů. Pavel si bohužel poškodil zbraň a za situace kdy nebyl dalšího boje schopen, musel bojiště opustit.  Ve chvíli kdy bylo ve sklepních prostorách asi 20bojovníků červených, bylo zjištěno, že nepřítel je tak dobře opevněn, že nebude možné bez dalších posil postupovat vpřed, ale ani se stáhnout do bezpečí, navíc palebná síla nepřítele byla neznámá, jak se později však ukázalo, naprosto zničující. Nepřítel velice rychle využil početní převahy a křížovou palbou z dveří, oken a průrvami ve stěnách nejprve zasáhl mne, krátce po té Vaška a Janu. Tím první z bojů skončil.

Druhý boj se úvodem, tedy bezvýchodností situace podobal zpočátku tomu prvnímu. Skupinka byla zastavena ve společném postupu v jednom z dobitých objektů. Jiná skupina asi 50červených se rozhodla pro rychlý útok a za podpory krycí palby měla proniknout ke vchodu dalšího nepřáteli drženého objektu. Přes krycí palbu zhruba 80 bojovníků červených se toto nepovedlo a skupinka 50 útočníků byla během dvou minut naprosto zničena. Bylo rozhodnuto o vyčkání na posily a nepřátelé byli neustále ostřelováni a drženi na pozicích. Velení štábu reagovalo skutečně bleskově a posily byli na místě během několika minut. Nutno podotknout že štábní důstojníci se snažili morálku a bojeschopnost červených udržovat jak jen to bylo možné a koordinace bojů byla na vysoké úrovni. Masivní krycí palba umožnila útok na nepřátelský objekt a postupné čištění a obsazování objektu. Přízemí objektu bylo po krátké době obsazeno a bylo rozhodnuto o postupu do horních pater. Boj o tuto budovu, tedy o postup do vyšších pater trval zhruba dvě hodiny. Po zasažení velícího důstojníka jsem převzal velení skupiny a několikrát byl učiněn pokus o průnik do horních pater.  Schodiště nepřítel zabezpečil několika kulomety, které působili značné ztráty červeným. Po dvouhodinovém marném boji, kdy byla postupně vyřazena téměř celá skupinka 1. Žerotínského pluku a mnoho dalších bojovníků červených, zhledem k množství ztrát, které nám působil nepřítel a jeho předpokládaných posilách, které jsem odhadoval že byli již žlutým poslány, právě pro onu zdlouhavou bitvu na objektu, během které ani jedna ze stran neučinila žádný pokrok, jsem považoval za nemožné objekt obsadit a zabezpečit. Na základě tohoto jsem rozhodl o postupném vyklizení objektu a stažení vojáků do bezpečí jiného červenými již dobitého objektu.  O správnosti rozhodnutí mě přesvědčila dorazivší velice početná posila žlutých, která poslední ustupující skupinku červených, v které jsem byl také doslova převálcovala.

Třetí boj se odehrával na nepřáteli obsazeném území, kdy na všech střechách okolních budov měl nepřítel velice početně rozmístěny snipery a těžké kulomety. Krátce po útoku červených na objekt jsem byl zasažen jedním z kulometů a nemohu tedy popsat co se dělo a vývoj boje pro skupinku 1. Ž.P.

Čtvrtý boj se opět odehrával v místech mého posledního zásahu. Jen s tím rozdílem že červení jeden objekt obsadili a druhý postupně čistili a obsazovali. Společně s Vladem jsme se pokusili probít k jednomu z objektů, ale po zasažení Vlada kulometem ze střechy objektu, jsem byl nucen se stáhnout do horních pater prázdného panelového domu, kde jsem nakonec zůstal odříznut od zbytku červených. Zhruba po hodině, kdy jsem úspěšně odrážel útoky žlutých na objekt, bylo vyhlášeno vítězství červených, kteří velkou silou zaútočili na štáb žlutých a po krátkém boji jej dobili.

Jen dodatek k číslování bojů - čísloval jsem vždy po oživení, tedy svém. Jedná se tedy o boje kterých jsem se účastnil. Boje probíhali na několika budovách a místech současně.

Závěrem chci říct, že jsem byl velice spokojen se všemi bojovníky 1. Ž. P. a to včetně žoldnéřů, jejichž statečnost byla příkladná.

Stejně tak můj obdiv má celý Desert Team, který takto obrovský počet bojovníků zvládl naprosto skvěle a nevybavuji si jediný zádrhel, nebo problém.

Všichni bojovnici byli ukáznění a discplinovaní, tedy z mého pohledu a co jsem zažil. Jedno nepovolené použití dýmovnice bych neviděl jako nijak závážné porušení, i když bylo zakázáno. Kromě smradu stejně jiný efekt pro žluté nepřinesla. Obecně si troufám říct že celá akce se ve všech směrech mimořádně povedla.

Tolik Milovické boje z mého pohledu. Vaše postřehy z bojů můžete rovněž sepsat a na stránky budou umístěny.

Díky za nezapomenutelný zážitek.

Fotografie budou doplněny postupně. Něco málo nafotli Vlado mobilem, něco Janička.

Odkaz na BG2 na stránkách Desert Teamu.

http://www.desertteam.estranky.cz/clanky/bigcombat-2

Odkaz na krátkou reportáž tv Nova

http://www.nova.cz/tvarchiv/?238v=118108&238p=TNOVINY&=&238d=13.10.2007&238o=